O výstavních andulkách už toho bylo napsáno v knihách, časopisech a na internetu mnoho, ale jak se vyvíjí člověk a vše kolem nás, si i tato chovatelská specializace za poslední roky prodělala několik významných změn. Chovem okrasného ptactva se zabývám již 18 rokem , výstavními andulkami od r.2001 a dnes už si svůj život bez nich nedovedu snad ani představit . Andulky ty Vám musí vonět, zní to šíleně, ale je to tak .Je to moje každodenní ‚,vášeň“, kterou každým novým dnem dostávám více pod kůži. Už mockrát jsem chtěl s chovem andulek skončit a pak přijdu do chovné místnosti zadívám se na pěkné nové mládě a jsem zase okouzlen a pohlcen do světa výstavních andulek. Dlouho jsem zvažoval jestli vůbec nějaký článek mam napsat, už proto kdykoliv mě napadne nějaká ucházející myšlenka, při její realizaci zjistím , že jsem jí v praxi dávno překonal. Tak konec filozofie a rovnou k tomu o čem chci psát.

Chov výstavních andulek je založen na několika etapách, které se sebou souvisí, prolínají se a je nutno je zvládnout během jednoho kalendářního roku.Tou nejdůležitější je období hnízdění a odchovů nových andulek, které většinou začíná v září a končí v dubnu až květnu. Druhou velmi významnou skupinou jsou výstavy a příprava andulek na soutěže. Proto to vlastně všichni chovatelé dělají a neznám člověka, který by neměl radost, když se něco povede a dosáhne pěkného umístění.

Výstavy v české republice začínají v červnu a končí celostátní výstavou andulek koncem října.To však většina andulkářů již hnízdí a je potřeba si stále nechávat v chovu dostatečnou rezervu v počtu andulek, abychom měli andulky jak na výstavy , tak na hnízdění. Při svých začátcích jsem bohužel nedával výstavám velký důraz, ale srovnání s ostatními je velmi důležité pro další práci chovatele.Velmi se mi zamlouvají jednodenní výstavy, kde je možnost použít na výstavu samečka i z hnízdícího páru, pokud zrovna samička sedí již na snesené snůšce a večer po výstavě ho vrátit zpět do chovného boxu k samičce. Andulky na tuto výstavu ráno odvezeme a večer tentýž den už jsou zase pěkně ve svém, netrpí tolik stresem a nevrátí se tak zničené jako z výstav, které jsou několikadenní. Několikrát jsem si to vyzkoušel a vždy se vše odehrálo bez nějakých ztrát v chovu. Třetí etapou a musím přiznat, že mezi chovateli velmi podceňovanou je odpočinek a rehabilitace andulek.Pokud tuto část chovu zanedbáme a andulky přetížíme několikanásobným hnízděním a vystavováním, tak se nám to projeví hned v následujícím roce v malém počtu odchovaných mláďat a větších ztrátách na chovných andulkách. Proto se mi velmi osvědčilo hnízdit andulky na dvakrát, první skupina hnízdí většinou 2 až 3 snůšky a poté ji vystřídám s andulkami , které zrovna odpočívají ve voliéře a dojedou chovnou sezonu do konce, ale jak říkám chce to mít v chovu dostatečnou rezervu andulek. Asi největšími zápory při chovu výstavních andulek je menší oplozenost vajec ve snůšce oproti normálním andulkám. Ten kdo chová výstavní andulky delší dobu a důkladně selektuje chov dobře ví , že to k výstavním andulkám prostě patří. Čím máte kvalitnější andulky , tím je menší počet odchovaných mláďat a samozřejmě když nějaké mládě uhyne, tak je to většinou to „exteriérově“ hezčí. Samozřejmě, že to tak má být, protože kdyby šlo všechno jak po „másle“, tak by nás to ani nebavilo. Přeji všem chovatelům výstavních andulek a nejen jim, ale každému chovateli okrasného ptactva mnoho krásných a početných odchovů v nadcházející sezoně.